blockbuster.gif

Co nejvíce trápí pražské seniory z pohledu občanských poraden Asociace sociálního poradenství

 

1) Kupní smlouvy – stále se setkáváme s případy seniorů, kteří podlehli psychickému nátlaku na předváděcí akci mimo prostory obvyklé k podnikání a zakoupili zboží, o které vlastně nemají zájem. Druhý den si vše v klidu promyslí a zjistí, že zboží se jim vůbec nehodí, nebo je značně předražené.Díky značné osvětě se počet těchto klientů snížil, ale bohužel praktiky obchodníků se nezměnily a stále se jim tyto akce vyplatí. Smlouvy, které podepisují, nečtou, věří tomu, co jim sdělí podnikatel. Posléze se často stydí, co podepsali, v řešení bývají mnohdy pasívní. Nemají také možnost dozvědět se snadno, z internetu, např. informace o podvodných firmách. Podáváme klientům informace o jejich právech a povinnostech, předáváme vzor odstoupení od smlouvy a vysvětlujeme, jak jej upravit, aby odpovídal klientově konkrétní situaci. Podobnou pomoc nabízíme v situaci, kdy klient již od smlouvy odstoupil a prodávající se nemá k tomu, aby vrátil kupní cenu.

 

Pomáháme podat návrh na vydání platebního rozkazu, případně žádost o osvobození od soudních poplatků a přidělení bezplatného právního zastoupení. V případě, že již soud rozhodl o nároku seniora na vrácení peněz, podáváme informace o možnosti exekucí. Bohužel to v mnoha případech dopadá tak, že senior má v ruce pravomocný rozsudek soudu, podle kterého má právo na vrácení peněz, ale firma nemá žádný majetek, často je jediným majitelem a jednatelem firmy cizinec. V praxi je tedy vymahatelnost přiznaného práva často nulová.

 

Možné řešení: stručná brožura po právech a povinnostech seniorů při koupi se vzorem odstoupení od smlouvy v kombinaci se specializovanými školeními v těchto tématech pro pražské seniory

 

2) Zadlužování – ať již z důvodu půjček pro sebe nebo pro své blízké. Často si senioři půjčují, aby pomohli svým dětem či vnukům. Je pro ně nepřijatelná myšlenka, že by svým dětem nepomohli, ačkoliv děti jsou již zaopatřené a spíše by měly podporovat rodiče. Změna způsobu výplaty důchodů – Mezi našimi klienty v seniorském věku lze zaznamenat stoupající počet osob, které mají nařízeny exekuční srážky z důchodu, tj. často z jejich jediného příjmu. Nezřídka se také v praxi stane, že dlužník – senior si nezajistí v rámci preventivních předexekučních opatření změnu způsobu výplaty důchodu a následně dojde k provedení exekučních srážek z důchodu, přičemž nezabavitelná částka příjmu/ důchodu je odeslána na jeho bankovní účet, který je již také exekučně blokován. Pokud si senior v této situaci požádá o změnu způsobu výplaty, jeho žádost je vyřízena nejdříve po dvou a spíše po třech měsících. Do té doby je senior bez finančních prostředků (vyjma prvního měsíce, kdy si může vybrat z bankovního účtu dvojnásobek životního minima jednotlivce) a pokud mu neposkytne pomoc rodina, jeho dluhová spirála se o to víc prohloubí.

 

Exekuční postižení dohody o provedení práce – Lidé v seniorském věku si často dle svých možností snaží zvýšit příjem prostřednictvím brigád, přičemž v tomto případě obvykle pracují na základě dohody o provedení práce. V současné době je mezi lidmi již poměrně dost rozšířená informace o zákazu provádění exekučních srážek z odměny z dohody o provedení práce. Lidé (nejen seniorského věku) však často nabývají dojmu, že odměna z dohody o provedení práce je zcela chráněna před exekucí. O to větší je pro ně šok, když zjistí, že jejich příjem z dohody o provedení práce je exekučně postihnut formou přikázání pohledávky z bankovního účtu či přikázáním jiné peněžité pohledávky. Tyto formy exekuce jsou charakteristické zejména tím, že zde není zohledňována nezabavitelná částka, tzn., že odměna je postižena v celé výši.  O to víc je žádoucí plánovaná novela OSŘ, která by měla zařadit příjem z dohody o provedení práce mezi příjmy postižitelné formou srážek z příjmu.

 

Seniory také často trápí exekuce vedené na majetek jejich dětí či vnuků. Mají obavy z toho, jak se může exekuce dotknout jejich majetku, zda jsou povinni za příbuzné dluhy hradit, jaký vliv na exekuce má trvalé bydliště. Senioři jsou velmi lehce zastrašitelní, takže pokud sdílejí s dlužníky společnou domácnost, pokud je to v jejich možnostech, raději dluh za dlužníka zaplatí. Vede je k tomu strach z návštěv exekutora a obava o jejich majetek. Exekutoři často podávají mylné informace o tom, jaký majetek mohou zabavit a prodat, chovají se hrubě. Některé situace se dají řešit oddlužením, ale často to vzhledem k nízkým příjmům seniorů není možné a senior se musí smířit s tím, že bude mít po dlouhou dobu exekuci na důchod.

 

Představuje širší problém z řadou dílčích aspektů.

•  Zadlužení z doby ekonomické aktivity – část seniorů vstupuje do důchodu s tím, že jim budou delší dobu (někdy doživotně) prováděny exekuční srážky pro dluhy z dřívější doby (neúspěšné podnikání, nepřiměřené půjčky atd.), někteří senioři se pak dostávají do exekucí právě kvůli tomu, že po ztrátě příjmu ze zaměstnání nejsou dále schopni splácet do té doby řádně splacené závazky (zvlášť problematické u předčasných důchodů, či při náhlém zhoršení zdravotního stavu, kdy senior předpokládal, že bude moci být ještě dále ekonomicky aktivní a tudíž splácet své závazky).

 

•  Dluhy na bydlení – snaha o udržení stávajícího bydlení, či respektive neschopnost najít si a přestěhovat se do jiného vhodného bytu často vede k postupnému vyčerpání úspor a následně k zadlužení, vzniku těchto dluhů by bylo možné předcházet včasnou pomocí s řešením bytové situace  –  viz. ad 1 a dále např. kontaktování seniorů, kteří se začnou opožďovat s hrazením nájmu či služeb s nabídkou pomoci.

 

• Telemarketing, podomní prodej, předváděcí akce – není výjimečné, že senioři přichází o finanční prostředky či se zadlužují v důsledku takovýchto aktivit, přičemž současnou právní regulaci lze označit za dobrou, ale stále shledáváme u seniorů značné rezervy co do schopnosti včas na takovouto situaci reagovat a zákonné ochrany se dovolat, zde bohužel zřejmě není jiné řešení než kontinuální osvěta a to nejen seniorů, ale i jejich okolí a pečujících osob, aby tyto rizika rozpoznávali a včas zajistili pro seniora odpovídající pomoc.

 

• Rodinní příslušníci bohužel není výjimečné, že ekonomická situace seniora je zásadním způsobem negativně ovlivněna jeho rodinou a to zejména potomky, lze zaznamenávat případy, kdy se senioři zadlužují ve snaze pomoci svým dětem, nechávají „na sebe napsat“ závazky, kdy získané prostředky odevzdají dětem, které je pak mají splácet (a ne vždy tak činí), dávají dětem své finanční prostředky (byť následně nejsou sami schopni vše hradit), či musí své děti živit v rámci své domácnosti (jde nejen o případ „notoricky nepracujících“ potomků, ale např. i o situace, kdy živí potomka s jeho malými dětmi (kde není řádně plněna vyživovací povinnost otce, respektive je otec osobou, ze které není výživné možné získat) a svébytnou kapitolu pak tvoří případy, kdy jsou senioři doma dětmi týrání, ale věc nechtějí řešit jejich vystěhováním či trestním oznámením – roli hraje nejen citová vazba, ale např. i strach, že zůstanou zcela sami).

 

• U seniorů dochází typicky ke srážce z důchodu (kde je v zákoně poněkud drastická lhůta 3 měsíců na změnu způsobu výplaty důchodu, což může znamenat delší blokaci prostředků na exekučně postiženém účtu), exekuci na nemovité věci (což zpravidla znamená nutnost řešit bydlení) a exekuci na věci movité (kde lze zaznamenat stížnosti na nekorektní postup zaměstnanců exekutorských kalendářů – např. hrozba postižením majetku, který nemá ekonomickou hodnotu, ale senior k němu má emoční vztah, bohužel se lze setkat s tím, že místo ohledu na věk je spíše zneužíváno omezené orientace seniora v pravidlech exekuce a schopnosti se účinně protiprávnímu postupu bránit)


• Vůbec nejčastěji řeší senioři v poradně dluhy své, dluhy manžela (manželky), dětí, blízkých osob. Závazky vznikají často ze spotřebitelských smluv, drobných půjček, nehrazení služeb (např. telefon), nájemného atd.


• Klienti bývají nezřídka překvapeni dluhy ze strany manžela či manželky, často se o nich dovídají až díky exekuci. I v tomto věku může být zadlužování manžela (ky) dopadající svými důsledky na ně, podnětem k rozhodnutí pro rozvod. Domníváme se, že po rozvodu se však jejich finanční situace nemusí zjednodušit, neboť musí sami platit náklady na domácnost.


• Klienty této věkové skupiny často znepokojuje zadluženost jejich dětí, blízkých osob. Nejčastěji se obávají mobiliární exekuce, a to i v případě, kdy s nimi děti již dávno nebydlí, mají trvalé bydliště jinde (mnohdy na ohlašovně). Klientům chybí informace, kam až sahají kompetence exekutorů, jak se bránit proti jejich praktikám (nejčastěji je třeba chránit vybavení domácnosti). Dluhy dětí doléhají na seniory také v důsledku ručení. Nedávno např. klienti řešili v poradně situaci, kdy kvůli ručení dceři na hypotéku, kterou brzy přestala platit, museli prodat byt v Praze, odstěhovali se na chalupu a nyní očekávají, že dojde i k exekučnímu prodeji chalupy, zůstanou tedy ve stáří a nemoci bez jistoty bydlení.

 

Možné řešení: brožurka Předlužování seniorů a dopady předlužení, prevence před předlužováním a série besed mezi pražskými seniory, terénní odborné sociální poradenství pro seniory v tématech spjatých s předlužováním

 

3) Bydlení – časté jsou dotazy ohledně dávek na bydlení (příspěvek a doplatek na bydlení) a možnosti najít si levnější bydlení. Senioři si často myslí, že veškeré bydlení řídí obecní úřad. Když jim obec sdělí, že nemá menší byty a že nemůže pomoci, domnívají se, že jiné řešení není. Podáváme informace o možnosti uzavření nových nájemních smluv, upozorňujeme na co si dát pozor při uzavírání zprostředkovatelských smluv s realitními kancelářemi, podáváme informace o ukončení nájmu. Mezi problematické okruhy seniorské populace žijící v Praze lze řadit především nedostatek sociálních bytů a dále překážky v čerpání příspěvku na bydlení z důvodu absence trvalého pobytu.

 

Nedostatek sociálních bytů – v současné době ještě stále zaznamenáváme při poskytování poradenství poměrně velkou skupinu seniorů žijících ve velkých nájemních bytech. Charakteristické pro tyto situace bývá skutečnost, že dotčený senior nejprve nechtěl opustit byt, ve kterém nezřídka prožil téměř celý život. Poté, kdy mu již důchod, sociální dávky a případné finanční rezervy nepostačují na pokrytí nákladů spojených s bydlením, začíná obvykle problematické hledání menšího, ideálně sociálního bydlení. Sociálních bytů určených pro seniory je v Praze stále nedostatek. Zároveň není v nabídce trhu s realitami dostatek malých nájemních bytů, které by byly finančně přijatelné pro tuto cílovou skupinu. Problémem nemusí být ani samotný nájem, ale např. požadovaná kauce. Další vliv má pak skutečnost, že řada seniorů nepovažuje soukromé pronajímatele za důvěryhodné, upřednostňují nájemní byty ve vlastnictví městských částí. Vnímají městské části jako jistější a méně ohrožující typ pronajímatele.

 

Překážky v čerpání příspěvku na bydlení z důvodu jiného místa trvalého pobytu – V situacích, kdy se povede zajistit přestěhování seniora do jiného, zpravidla menšího nájemního bytu, vystává často problém s přihlášením si trvalého pobytu. Navzdory skutečnosti, že dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, stačí k přehlášení si trvalého pobytu doložení užívacího práva k dotčené nemovitosti (zde v podobě nájemní smlouvy), lze se dosud setkat s případy, kdy ohlašovna odmítne bez souhlasu majitele nemovitosti změnit žadateli údaj o trvalém pobytu. Pakliže majitel bytu souhlas neposkytne, nesplňuje nájemník – senior jednu ze základních podmínek pro přiznání příspěvku na bydlení. Absence nároku na příspěvek na bydlení často způsobuje neschopnost nájemce řádně hradit nájemné. Situace je ještě výrazně náročnější u osamělých osob.

Senioři často uvažují o darování nemovitosti, kterou užívají, dětem či vnukům. Podáváme informace o věcných břemenech – služebnostech bydlení, o jejich výhodách a rizicích s tím spojených. Dost seniorů by rádo využilo domy s pečovatelskou službou, kde by měli vlastní byt, mohli mít vlastní zařízení a případná péče by byla v blízkém dosahu, ale nemají na ně finance.  I když je možné na tuto službu využít dávky na bydlení, senioři se obávají, že by mohli o dávky přijít z důvodu změny zákona (do nedávna byla doba pobírání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení – omezena). U seniorů dochází velice často ke střetu snahy udržet si bydlení, na které jsou navyklí, s poklesem ekonomické schopnosti si toto bydlení udržet a to i za předpokladu možnosti získání dávek na bydlení (větší byty jsou natolik nákladné, že faktické náklady přesahují normativní náklady na bydlení).

 

Potřeba:

  • cenově dostupné (v mezích normativních limitů s možností trvalého pobytu a získání příspěvku na bydlení) bydlení a to pokud možno v lokalitě, na které jsou senioři zvyklý a s pro seniory potřebnou občanskou vybaveností,
  • pomoc při vyhledání takovéhoto bytu – senioři zpravidla očekávají, že s hledáním takovéhoto bytu jim je schopen pomoci úřad městské části,
  • pomoc se stěhováním – i když senior nalezne ekonomicky dostupný byt, mívá často obtíže se zajištěním stěhování, fyzicky nestačí na přestěhování věcí, řada seniorů je osamělá a nemohou se spolehnout na pomoc rodiny a ekonomicky si nemohou dovolit hradit přestěhování komerční společnosti, u některých dále hraje roli nedůvěřivost, kdy se obávají, že je najatá výpomoc při stěhování okrade.
  • Uskladnění/likvidace přebytečných věcí – ke stěhování zpravidla dochází v situaci, kdy se senior stěhuje do menšího bytu, do kterého není možné umístit veškeré vybavení ze stávajícího bytu, senioři proto hledají, kam by si věci mohli uskladnit (než vyřeší co s nimi), jak je prodat, či jak je nechat zlikvidovat (cena přistavění kontejneru,  najmutí osob s fyzickou dispozicí na vyklizení těchto věcí do kontejneru).
  • Snadno se nechají přesvědčit např. k podpisu nové nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, neuvědomují si následky.  Řeší např. také ukončení nájmu pro neplacení nájemného, práva a povinnosti pronajímatele a nájemce.

 

Domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou

Lze rozlišit dvě základní skupiny zájemců o tyto služby:

  • první skupina tyto služby v principu nepotřebuje, ale považuje je za způsob řešení své bytové situace – tito by především potřebovali zajistit možnost vyřešit svoji bytovou situaci jinak.
  • druhá skupina tento typ služeb potřebuje, ale stěžuje si na příliš dlouhé čekací lhůty, kdy neví jak řešit svoji situaci do doby, než získají místo v příslušném zařízení, tito potřebují (kromě zkrácení čekacích lhůt) zajistit cenově dostupné terénní sociální služby v adekvátním rozsahu, popřípadě vyřídit příslušnou ekonomickou podporu (příspěvek na péči, příspěvek na bydlení).
  • Ztráta životního partnera

 

Jde o pro seniora zpravidla velmi traumatickou zkušenost, řada není připravena zajistit si běžné úkony, které do té doby vykonával zesnulý partner. Dále výpadek příjmu (jen částečně kompenzovaný pozůstalostním důchodem), navíc v kombinaci se snížením příspěvku na bydlení (nižší počet osob v domácnosti znamená nižší normativní náklady na bydlení) může pro seniora představovat akutní ekonomické ohrožení.

Vzhledem ke své životní situaci senioři často „zanedbají“ praktické kroky potřebné k řešení své nové životní situace. Odbornou pomoc pak vyhledávají s delším časovým odstupem (po opadnutí prvotního traumatu), kdy na řadu potřebných kroků může být již pozdě. V tomto ohledu by bylo vhodné doporučit uvážit možnost plošného kontaktování s nabídkou pomoci při řešení typických situací po úmrtí partnera (např. informační letáky distribuované do pohřebních společností, k notářům či prostřednictvím matriky vystavující úmrtní listy).

Možná řešení: podpora sociálního bydlení v městských částech, a to také pro seniory, informační letáky pro seniory ohledně různých témat v oblasti bydlení (překážky v čerpání příspěvku na bydlení z důvodu jiného místa trvalého pobytu, co dělat s větším bytem po ztrátě partnera), série školení v tématech spojených s bydlením, terénní odborné sociální poradenství pro seniory


4.) Doplatky na léky- V praxi funguje limit na doplatky pouze omezeně. Lékaři často předepisují dražší varianty léků, jejichž cena se do limitu plně nezapočítá, senioři pak bývají někdy zaskočeni tím, že jim nejsou doplatky refundovány, popřípadě jsou smíření s tím, že léky předepsané lékařem nejsou plně hrazeni a situaci vnímají jako zrušení bezplatného zdravotnictví. Informovanost seniorů o tom, že se mohou dožadovat proplacení dražší varianty, pokud lékař určí, že pojišťovnou hrazenou variantu nelze použít je dle našich zkušeností mizivá. Senioři si v retrospekci stěžují na nedostatečné vysvětlení těchto pravidel ze strany lékařů, neochotu léčit základními preparáty aniž by lékaři byly na druhé straně ochotni potvrzovat, proč takováto léčba není dostatečná.

 

Ke zlepšení situace by částečně mohla pomoci osvěta mezi seniory, nicméně systémové řešení by zřejmě vyžadovalo vícestranné jednání, kdy by bylo třeba blíže osvětlit příčiny tohoto jevu (dle dílčích zkušeností se lékaři snaží vyhýbat střetům ze zdravotní pojišťovnou, práci, kterou by měli s odvodňováním nedostatečnosti základního přípravku a střetu s revizními lékaři).

 

Možná řešení: leták s názvem Doplatky na léky, seminář k osvětě předepisování léků


5.)Nízká důvěra v soudnictví a vymahatelnost práva- V řadě případů se lze setkat s tím, že senior rezignuje na ochranu svých práv (ať již jde např. o spotřebitelská práva, ochranu nájemce či třeba protiprávní postup exekutora), v okamžiku kdy zjistí, že by věc bylo nutné řešit před soudem a spor se může táhnout v řádu měsíců či let bez jednoznačného výsledku. Senioři často považují soudní řízení za nesrozumitelné, drahé, dlouhé, nepředvídatelné a navíc bez garance, že v případě výhry bude rozsudek skutečně realizován. Např. získají rozsudek ukládající vrátit kupní cenu zboží, ale společnost již nemá žádný majetek nebo jim je přiznána náhrada škody vůči osobě, která od nich podvodně vylákala prostředky, ale následně zjišťují, že dotčená osoba má řadu exekucí pro jiné závazky a v dohledné době se na úhradu jejich pohledávky nedostane (respektive je zřejmé, že své peníze již stejně nikdy neuvidí a nárok zůstává „na papíře“).

 

Zde jde o společenský problém bez jednoznačného řešení, lze nicméně uvítat iniciativy jako je současný návrh na možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

 

Možná řešení: školení pro seniory s názvem Soudní řízení: přednosti a úskalí, mimosoudní řešení sporů